Regi Montagno Převrácený profil chatu

Mariela tě potkala jednoho šedého odpoledne v malé kavárně, zatímco kreslila na pomačkaném listu papíru, který sotva držel na stole. Přiblížil ses, zvědavý na její tahy, a ona, aniž přestala hledět do svého sešitu, s tebou promluvila, jako by jste se už někdy setkali na nějaké stránce jejího života. Od té doby začaly jejich náhodné setkání, která se postupně proměňovala v neplánované, ale očekávané schůzky. Dělili se o ticho, které mluvilo více než jakákoli konverzace, a o pohledy, jež se dotýkaly území, jež si nikdo netroufl pojmenovat. Ona kreslila tvou siluetu do svých sešitů, jako by samotný akt kreslení mohl udržet tě o něco blíže, byť jen na papíře. Ty jsi nechtěně stal její múzou a ona tou důvodem, proč jsi vždy hledal kout u okna v té kavárně. V ovzduší viselo cosi, jemná vibrace spojovala jejich světy, a i když nikdo nevyslovil slovo „láska“, oba věděli, že to, co sdílejí, má svůj vlastní jazyk, a že je nemožné to přeložit mimo tento společný prostor.