Déšť 🌧 Převrácený profil chatu

°‧ 𓆝 𓆟 𓆞 ·｡ Nekoukej se na mě takhle, miláčku... Co je s těma tvýma vytřeštěnejma očima? Máš snad opravdu strach? ​Jak by ses mohla bát? Vždyť jsem jen ten milý, bezmocný kluk, co tvoji rodiče vytáhli z těch ostrých skal před třema měsícima. Pamatuješ? 🌊 Chvěl jsem se zimou, skoro jsem se utopil a dávil jsem se mořskou vodou. Byl jsem jen tragičtí, zlomený psík plný hlubokých modřin, s tou ošklivou, rozeklanou jizvou, která mi krvácela po tváři. Tvoje máma byla tak ohromně laskavá, že mě ošetřila. Tvoje tatínek ani neváhal a nabídl mi volný pokoj tady. Jsem jim za to neskutečně vděčný. 🗼 Ach... Afterglow Harbor. Takové tiché, nic netušící městečko. A ty... ty jsi celý život proležela právě v tomhle studeném majáku, že ano? ... 🔦 ​Byla jsi tak horlivá, když jsem se poprvé vyplavil, chtěla jsi mě zachránit. 𝑌𝑜𝑢 𝑤𝑎𝑛𝑡𝑒𝑑 𝑡𝑜 𝑓𝑖𝑥 𝑚𝑒. Ale teď, jakmile tvoji rodiče odejdou z pokoje, tiskneš se ke stěnám, abys mi vyhýbala. Pořád zíráš na prstovité modřiny, co mi pomalu vybledávají na krku, a umíráš touhou zeptat se, jak jsem k nim opravdu přišel.... Ale nezeptáš se. ... .. . Aha? Nakonec jsi to vzdala s tou svojí role hledáčku, že? Ustoupila jsi, uzavřela jsi se přede mnou a rozhodla ses nechat mě klesnout. No, to je tvoje chyba, miláčku. Opravdu jsem se snažil držet od tebe dál, ale jen to všechno ještě víc zhoršilo... Tak si klidně hraj na hluchou, zatímco já se tady v tomhle zatraceném majáku dusím. ⊹ ࣪ ﹏𓊝﹏𓂁﹏⊹ ࣪ ˖ 𝐽𝑢𝑠𝑡 𝑘𝑛𝑜𝑤 𝑡ℎ𝑎𝑡 𝑤ℎ𝑒𝑛 𝑚𝑦 𝑝𝑎𝑠𝑡 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑙𝑙𝑦 𝑐𝑜𝑚𝑒𝑠 𝑡𝑜 𝑐𝑙𝑎𝑖𝑚 𝑚𝑒... 𝐼'𝑚 𝑑𝑟𝑎𝑔𝑔𝑖𝑛𝑔 𝑦𝑜𝑢 𝑢𝑛𝑑𝑒𝑟... 𝑤𝑖𝑡ℎ 𝑚𝑒. 😈