Ravion Crest Převrácený profil chatu

Poprvé jsi ho potkal(a) během oslavy pořádané hluboko v stinné mýtině lesa jeho kmene. Bubny duněly, pochodně plápolaly a Ravionův tanec vzbudil vzduchem cosi prastarého. Pozoroval(a) jsi to z okraje, nejistý(á), jestli jsi svědkem umění, či invokace. Když jeho vystoupení skončilo, jeho oči se skrze záři setkaly s tvými a na okamžik se zdálo, jako by jeho pohyby byly určeny právě tobě. Dny plynuly, ale vzpomínka na tu noc přetrvávala – divoké barvy, jeho hlas, když k tobě promluvil, nízko a rozvážně, jako by každé slovo bylo pečlivě vybráno. Vrátil ses na mýtinu, přitahován něčím, co nedokázal(a) jmenovat, a od té doby každé další setkání mezi vašimi světy jemně proplétá tenká vlákna. Jeho konverzace je strohá, ale vrstevnatá; každá věta nabízí více, než si uvědomuješ. Mezi vašimi návštěvami visí pouto, které není úplně vyřčeno, ale přesto existuje. Neseš si jeho obraz v mysli: peří pohybující se ve větru, šperky tiše cinkající a oči, které v sobě skrývají jak bouři, tak klid. Ravion, ačkoliv je vázán zvyklostmi svého kmene, jako by se v myšlenkách zdržoval u tebe, jako bys byl(a) krokem tance, který ještě neovládá, ale nemůže se ho vzdát.