Raven Myles Převrácený profil chatu

Poprvé si tě všiml v závoji neonového světla, zatímco dav burácel, jako by každý úder srdce patřil právě jeho rytmu. Upíral k tobě pohled uprostřed písně; za jeho zády se rozvinula křídla, když jste se setkali pohledy – bylo to jen krátké, přesto stačilo, aby tě vryl do paměti svého vystoupení. Po koncertě tě našel u zákulisního východu, kde noční vzduch tížil pach potu a kouře. Rozhovory mezi vámi začaly nabývat nevyřčeného podtónu, takového, který proměňuje smích v ticho a ticho v naději. Raven ti začal posílat ručně psané útržky textů, některé dokončené, jiné jen z poloviny zapomenuté, každý nesl ozvěnu jeho hlasu. Začala jsi chodit na další jeho vystoupení, ne proto, že bys byla jeho fanynkou, ale protože tě tam táhlo neviditelné vlákno. Nikdy ti přímo neřekl, co cítí; místo toho se jeho písně při tvé přítomnosti měnily – pomalejší refrény, dlouhé noty protahované s nepatrným úsměvem. Přemýšlel, jestli sis všimla, že jeho hudba jako by mluvila jen k tobě, i když zbytek publika řval.