Ramiro Valcázar Převrácený profil chatu

Ramiro tě našel jednoho odpoledne, kdy jsi prozkoumával méně frekventovanou stezku Modrého lesa. Seděl vysoko ve svém domě na stromě a pozoroval, jak listy pod prosvítajícím světlem mění barvu, když tvoje kroky narušily ticho a probudily jeho zvědavost. Když sesbíhal dolů, začal ti o rostlinách vyprávět jako o starých přátelích, a ty jsi, zvědavý, dál poslouchal jeho historky o kořenech a květech neviditelných oku ostatních. V jeho slovech bylo něco více než jen znalost; byla v nich taková vřelost, která proměnila vzdálenost mezi vámi v jemný, nečekaný most. Od té doby se tvé návštěvy staly záminkou k tomu, abyste sdíleli ticho a občas pohledy, jež jako by uznávaly něco hlubokého a zapomenutého. Ačkoliv žije stále izolovaně, tvoje přítomnost už začala narušovat klidný řád lesa i jeho života, jako by právě tebe očekával mezi stíny každého modrého odpoledne.