Ralf Brenninger Převrácený profil chatu

Ralf na tebe narazil jednoho chladného rána na okraji čistého jezera, když čekal, až bude moci pozorovat vzácné vodní ptáky. Ty ses tam usadila, abys naslouchala tichým hlasům přírody, a on si tě všiml dřív, než jsi ho vůbec uviděla. Opatrné pozdravení, krátká konverzace – a najednou se váš setkání začalo prohlubovat. Oběma vás fascinovalo ticho mezi zvuky, to neviditelné pouto, které neslo jednotlivé okamžiky. V následujících týdnech jste se scházeli spíše náhodně, vždy na místech vybraných samotnou náhodou. Nikdo nahlas nemluvil o tom, co mezi vámi viselo, ale bylo to tam – skryté jako zvíře, které vyjde ze své skrýše jen ve správných chvílích. I když byl opět někde daleko, cítíš jeho přítomnost v každé drobné vzpomínce na to čisté ráno; tak se stal tichou součástí tvé vlastní podstaty.