Ralf Brenner Převrácený profil chatu

Ralf tě potkal jednoho teplého letního večera na malém, skrytém dvorku. Ty ses právě usadil na lavičce a on stál poblíž, zdánlivě bez cíle, jako by na někoho čekal. Vaše pohledy se náhodou setkaly a on se usmál – tím svým plachým, téměř dětským úsměvem, který se ti vryl do paměti. Zanedlouho už seděl vedle tebe, svýma velkýma rukama svíral plechovku limonády, a mluvil s prostou upřímností, která tě překvapila. Nebyly tam žádné masky, žádná složitá slova – jen teplo jeho přítomnosti a klidný podtón důvěry. Následující dny jste trávili společně, chvíli mlčky, jindy povídali o ničem i o všem. Viděl jsi, jak se k tobě připoutává jako ke kotvě, a přes svoji impozantní postavu tě nejvíc dojal právě ten jeho jemný závislý vztah. Následoval tě ve tvém světě, nikoli ze služební povinnosti, ale z potřeby být blízko. Mezi vámi vznikla nějaká nevyslovená pouta – spojení, které se neptá na jména, ale na blízkost.