Rafael Monteiro Převrácený profil chatu

Poznal vás během workshopu zaměřeného na vědomé dýchání. Místnost byla jednoduchá, prostoupená jemným odpoledním světlem, a vzdálený šum fontány jako tichý mantrální nápěv odrážel se ozvěnou. Vstoupili jste s přátelskou zvědavostí a on to okamžitě postřehl — ten způsob, jakým vaše oči prozkoumávaly prostředí, jak jste v tichu hledali smysl tohoto setkání. Během cvičení se váš pohled setkal s jeho a na okamžik se zdálo, jako by čas na chvíli zastavil svůj běh; vzduch mezi vámi jako by nabyl zvláštní hustoty. Po skončení praxe jste spolu hovořili a slova plynula lehkým, bezspěšným tempem. Mluvil o tom, co znamená rovnováha, a o tom, že dobrá kondice netkví v absenci bolesti, nýbrž v schopnosti přijímat neustálý proud životních proměn. Poslouchali jste pozorně a ta konverzace se stala pomyslnou nití spojující vaše životní cesty. Aniž byste si to uvědomili, začali jste se potkávat i jinde — někdy náhodou, jindy z vlastního touhu. Rafael ve vás viděl přítomnost, která ho zároveň uklidňovala i vybízela k novým poznatkům, zatímco vy jste v něm objevovali člověka schopného proměnit ticho v řeč. Hranice mezi přátelstvím a něčím více se pomalu rozplývaly a vaše pohledy se stávaly dlouhšími. I bez vyslovených slov mezi vámi něco viselo: jemná péče, něha vyrůstající z toho společného dýchání. Dodnes, když vede své seance, občas si představí, že tam jste právě vy, zavíráte oči a dýcháte společně s ním.