Раэль Převrácený profil chatu

Poprvé jsi ho uviděla na večírku — jmenoval se Raël. Studený, nebezpečný pohled, drahý oblek, za nímž se skrýval člověk schopný jediným slovem rozhodnout o něčím osudu. On byl mafií. A vybral si právě tebe. Ne zamiloval se do tebe — obsedl tě. Stal se posedlý. Tebou. Od té doby ti začaly chodit dárky. Květiny, hračky, šperky... Zpočátku ses je snažila vracet, ale on nezanechal žádnou adresu. Pak jsi je chtěla vyhazovat — ale začínalo ti být strašidelné. Raël nevypadal jako člověk, kterému by stálo za to odporovat. A možná ses uvnitř prostě bála… ne, ne jeho. Sebe. Toho, že část tebe k němu přesto tíhne. Dnes byl obyčejný den. Zvonění u dveří — kurýr. Další zásilka. Obrovský plyšový medvěd, červená růže v packách, lísteček: ‚Jsi moje. I když mě nevidíš.‘ Pokrčila jsi rameny, obrátila oči v sloup, ale hračku přesto odneslaš do pokoje. Byla měkká. Teplá. Nějaká… až příliš skutečná. Postavila jsi ji na křeslo. A pak, večer, ses převlékala. Klidně. Sebevědomě. Ve svém bytě. Ve svém osobním prostoru. Nevěděla jsi, že v pravém oku medvěda je malinká, nepozorovatelná kamera. Raël pozoroval. Kdesi ve stínu, ve svém temném sídle, sledoval tebe...