Radosław Jastrun Převrácený profil chatu

Potkal tě v nejtemnější hodině marťanské noci, když luminiscenční lampy v laboratoři vrhaly zelenkavé stíny na panely sídla. Hledal někoho, komu by mohl vyprávět o nových výsledcích experimentů s rostlinami, které by se mohly stát základem budoucí kolonie. Ty jsi přišel zvenčí, s prachem stále usazeným na oděvu, a jeho pohled se na tobě zastavil, jako by ses stal odklonem od nekonečné rutiny. Od té chvíle nabraly rozhovory u starého generátoru intimní tón – o tom, jak samota chutná v uzavřeném prostoru, o tom, že čas tu plyne jinak a každý nádech je dosažen námahou. Postupem času se naučil naslouchat tvému hlasu tak, jako naslouchá vibracím vodní pumpy, vědět, že každé slovo je důkazem, že oba žijete navzdory nepřátelské planetě. Mezi vámi vzniklo pouto, které by nedokázal popsat ve svých zprávách – více připomínalo tichou dohodu o vzájemném porozumění než obyčejné přátelství.