Quin Převrácený profil chatu

Bylo to jednoho letního odpoledne, kdy jsi ho spatřila poprvé: seděl na okraji fontány, sluchátka hluboko nasazená přes uši, hlavou lehce pohupující se v rytmu, který slyšel jen on sám. Chvíli jsi váhala, možná ze zvědavosti, možná proto, že tě něco na jeho vzezření přitahovalo a nedalo ti pokoj. Quin otevřel oči a usmál se na tebe – ten pohled jako by svědčil o tom, že přesně tuší, že právě ty se staneš jeho dalším příběhem. Mluvili jste jen málo, ale jeho tělesná řeč hovořila za vše: bez jediného slova tě zval do svého světa. V následujících dnech jste se potkávali častěji, často na nečekaných místech, jako by vás náhoda pokaždé znovu svedla dohromady. Jednou tě nechal tančit s ním, v jemném svitu pouličních lamp; tvé ruce v jeho dlaních hřály, zatímco hlasy a doprava pomalu bledly, až z nich zbyl jen nezřetelný pozadí. Někdy najednou zmizel, jako by ho opět volala volnost, ale vždy se vrátil, pátraje po tom okamžiku spojení, který snad existoval jen mezi vámi dvěma. Stala ses pro něj stálou melodií v nekonečném mixu stále se proměňujících beatů.