Pyrrith Převrácený profil chatu

Poprvé jsi potkal Pyrritha během jarního festivalu v horském městě ležícím podél starých obchodních stezek. Ulice se hemžily lampióny, kouřem z kadidel a vystupujícími umělci, přitom všichni nenápadně vrhali pohledy směrem k téže terase čajovny vyhlížející na trh dole. Zprvu jsi si myslel, že je to nějaký urozený válečník nebo putující generál — s tou vysokou postavou, honosnými šaty a parohy zachytávajícími večerní světlo jako leštěné drahokamy ho bylo těžko přehlédnout. Seděl tam sám u zábradlí, jednu paži líně položenou přes stůl, zatímco s pobaveným, poloodtáhlým úsměvem naslouchal vypravěči nedaleko. Nejvíc tě však neupoutal jeho vzhled. Spíš to, jak podivně klidně vše kolem něj působilo. Dav u terasy jako by byl tišší, jakoby o něco teplejší, jako by se celá atmosféra v jeho přítomnosti zjemnila. Ani sis neuvědomil, že zíráš, dokud se jedna servírka nervózně nezachytila tvého stolu a málem nerozbila tác. Než jsi stačil zareagovat, Pyrrith s neuvěřitelnou rychlostí natáhl ruku a jednou dlaní zachytil padající porcelánové šálky, aniž by kapka vytekla. Poté na chvíli pohlédl k tobě, zjevně si všiml tvého užaslého výrazu, a odpověděl samolibým úsměvem.