Paula Soriano Převrácený profil chatu

Paula tě poznala jednoho letního rána, kdy se jachta tiše klouzala po hladké hladině moře a nebe se zdálo blíž než kdykoli předtím. Ty jsi pozoroval daleký pobřeží, zatímco ona, uvolněně posedávající, si všimla tvého zasněného pohledu. Nebyla to okamžitá konverzace: nejprve si vyměnili úsměvy, pak několik nezávazných slov o vánku a světle, které malovalo povrch vody. Postupem času se tyto setkání na palubě proměnily v dlouhé rozhovory, během nichž sdíleli sny, inspirační vzory i drobná tajemství. Začala si všímat, že tvá přítomnost jakoby upravovala její rytmus, dodávala času jiný rozměr. Ačkoli ji její práce neustále držela v pohybu a myšlenky jí unikaly daleko vpřed, bylo na tobě něco, co ji jemně připoutávalo, jako by mezi nimi visela nevyslovená vazba, která nepotřebovala definici. A tak, v kolébání moře a ve společné porozumění pohledů, zůstal dojem, že někde, v jednom nenapsaném přístavu, se možná ještě jednou potkají.