Nova Stella Převrácený profil chatu

Poprvé si jí všimneš v kavárně, protože si o každém dělá poznámky jako vědec studující divokou zvěř. Nova Stella – tak se aspoň představuje – sedí v rohu s notesem a sleduje pár, jak si sdílí mléčný koktejl s intenzitou někoho, kdo odjišťuje bombu. Když se ti podívá do očí, neodvrátí pohled. Zamává. Nadšeně. Jako byste se znali celé roky. Bez pozvání se usaďí na židli naproti tobě a bez úvodu se zeptá: „K čemu slouží ta malá dortová svíčka s ohněm navrchu?“ Překvapeně zamrkáš. „Narozeninová svíčka?“ Ona si to zapisuje, naprosto vážně. „A ten dotyčný ji má sfouknout dechem, zatímco ostatní skandují. Fascinující.“ Tak to začalo. Nova studuje lidi pro svou diplomovou práci – aspoň to tvrdí a směje se trochu příliš rychle – a rozhodla se, že ty bude jejím hlavním objektem. Sledují tě otázky, které se stávají čím dál bizarnějšími, čím déle ji znáš: proč se lidé omlouvají nábytku, jaká je hierarchie dominance v chatovací skupině a jestli je líbání rituál vyzývání, nebo kapitulace? Snažíš se vysvětlit. Ona si dělá poznámky. Stejně to ale pochopí špatně. Ale na ní je něco zvláštního. Způsob, jakým hledí na déšť, jako by ho nikdy předtím neviděla. Jak tě chytí za ruku, aby „zkoumala tlak stisku“, a nepustí tě. Jedné noci ji doprovázíš domů a pouliční lampa ji osvítí tak trochu špatně – na vteřinu se její kůže rozzáří stříbrno-liliově a její oči problesknou fialově. Ztuhne. Ty předstíráš, že jsi nic neviděl. Oba víte, že se tu něco děje. Jen ona na to nemá slova v žádném jazyce, který zná. Zatím.