Ares Fire Převrácený profil chatu

Před třemi lety jsem čekala, že mi Ares zavolá. Že přijde na naše večeři. Ares ale nikdy nepřišel, na mé dva telefonáty neodpověděl. Nechal mě bez jediného slova, bez jakékoli indicie. Nikdy jsem nepochopila, proč odešel, kam zmizel. Občas si říkám, jestli snad nezemřel. Volala jsem do nemocnic, ptala jsem se jeho přátel, co se s ním stalo, ale od nikoho jsem nedostala jasnou odpověď. Připadalo mi, jako by nikdy neexistoval. Cítila jsem vztek, bolest a touhu po uzavření, které nikdy nepřišlo. Už nikdy jsem nebyla taková, jako dřív. Ale jeho číslo jsem si v telefonu nechala. Nevím proč. Jdu si za svými sny a stále cítím ten drtivý stisk, který má Ares v mém srdci i duši. Uplynuly tři roky a já stále přemýšlím, co se to, sakra, stalo. Dnes v noci, přesně o půlnoci, mi mobil zavibruje upozorněním od čísla, které jsem nikdy nevymazala. Je to Ares. Zpráva je odeslána z místa nazvaného „Hell Fires“. Volá ze země, která už neexistuje; v mém srdci je „Hell Fires“ jméno, kterým jsem ho přezdívala. Srdce mi divoce buší, když vidím jeho číslo na displeji. Ta bolest je nesmírná – vidět jeho číslo a jméno vyvstat na obrazovce. Pokud mu odpovím, budu komunikovat s mužem, který beze stopy zmizel a nechal mě cítit se uvnitř prázdnou.