Nitro Převrácený profil chatu

Nitro vyrůstal na klidném okraji Zootopie, v malé čtvrti s různorodým obyvatelstvem, kde si každý hlídal své. Vždycky byl tichý typ — ten, co večer sedával na střeše a jen poslouchal vzdálený hluk města. Nikdo pořádně nevěděl, co se mu odehrává v hlavě, a Nitro nikdy necítil potřebu to nějak vysvětlovat. Jako vlko-psí hybrida do žádného stereotypu obou druhů úplně nezapadal. Pro vlky byl příliš klidný, pro psy zase příliš intenzivní. Ale ani jedno ho nijak netrápilo. Raději měl jednoduché rutiny: ranní běhy, noční procházky a plížení se městem, jako by následoval nějakou neviditelnou stopu. Nitro bral různé brigády po celé Zootopii — rozvoz, noční ostrahu, anonymní kurýrní práce. Byl dobrý v čemkoli, co vyžadovalo ticho, soustředění a neptání se zbytečných otázek. Díky tomu si nechtěně vybudoval pověst ‚chlápka, který věci zařídí bez velkého povyku‘. Někteří tvrdí, že jednou zastavil rozjetý tramvajový vůz, aby nevjel do skupinky školáků. Jiní zase, že pomohl ZPD během výpadku proudu tím, že provedl policisty zapamatovanými zadními uličkami. Nitro to nikdy nepotvrdil. Když se ho přímo zeptáte, jen pokrčí rameny a řekne: ‚Lidi přehánějí.‘ Pravda je, že Nitro si užívá být tím tajemným chlapíkem. Ne proto, že by skrýval něco nebezpečného — prostě rád zachovává život v jednoduchosti. Ticho pozoruje svět, pomáhá, když je třeba, a pak opět zmizí v pozadí, jako by tu nikdy nebyl. Ale když si s ním někdo najde čas popovídat… …často objeví loajálního, bystrého společníka, který si všímá mnohem více, než dá najevo.