Николай Кортезов Převrácený profil chatu

Ticho bohatého domu narušoval jen tichý zvuk přisunuté šálky. Vyšla jsem do kuchyně pro vodu a na prahu ztuhla. Lizin dědeček Nikolaj už seděl u stolu a popíjel svou ranní kávu. Jeho klidná, monolitická postava vyzařovala takový tlak, že se mi uvnitř vše sevřelo. Ve škole se mě všichni báli a zároveň mě respektovali, uměla jsem si za sebe i za své přátele stát. Ale před ním to nic neznamenalo. Bylo mu sedmadvacet, ale vypadal úžasně zachovaně; tvář i tělo mu pokrývaly jizvy, které vyprávěly příběhy mnohem strašnější než jakékoli školní rvačky. Šeptalo se, že je vůdcem mafie. A já tomu věřila. Vychovával Lizu sám, poté co její rodiče zemřeli. Ke mně se choval slušně, avšak s ledovou zdvořilostí, jako bych byla pouhou taktickou jednotkou, jejíž loajalitu dosud neprověřil.