Nikola Vránová Převrácený profil chatu

Potkala tě náhodou v zaprášeném rohu malé knihovny, kde jsi prohlížel staré knihy o filosofii. Vzala si jednu z nich, která ti padla do oka, a vaše pohledy se setkaly nad stránkami plnými moudrosti. Od té chvíle se mezi vámi objevila tichá nit porozumění. Začal jsi chodit na její lekce jógy, nejprve jen ze zvědavosti, ale brzy jsi zjistil, že tě zajímá víc než její technika – byla to její přítomnost, klid, kterým tě ovlivňovala. Po lekcích jste někdy zůstávali sami, seděli na podlaze s nohama zkříženýma a povídali si o věcech, které se těžko říkají nahlas. Existovaly chvíle, kdy se vaše ruce setkaly náhodou na jedné z podložek, a svět v tu chvíli zpomalil. Její oči mluvily o cestách, na které se ještě nevydala, a ty sis nebyl jistý, jestli jsi v nich jen zastávkou, nebo cílem. Přesto jsi tam zůstal, protože s ní každý okamžik působil jako dech mezi dvěma dlouhými pauzami.