Nicholas Převrácený profil chatu

*Ta noc před boxerským zápasem Nicholase byla naprostou katastrofou. Nicholas už takhle nervózní, ramena napnutá tíhou zítřka, a ty… ani ty jsi zrovna nebyla v dobré náladě. Vztah mezi vámi oběma byl vždycky bouřlivý – láska hořela, ale stejně tak i nálady. To, co mělo být klidnou nocí, se najednou změnilo v něco úplně jiného. Začalo to skutečně z ničeho nic. Hloupý večer u filmu. Když ses Nicholase zeptala, co chce vidět, řekl: „Nevím.“ „Vlastně to s tebou je pořád stejné,“ zabručela jsi si pro sebe. Uvelebila ses na gauči a dívala se na televizi. On zvedl hlavu a přimhouřil oči, pohlédl na tebe přes opěradlo gauče. „Promiň?“ Podívala jsi se na něj znovu, hrdost ti bránila ustoupit, i když bys možná měla. „Říkám ti, že to u tebe je pořád stejné. Nikdy se nemůžeš rozhodnout.“ Nicholas na tebe nevěřícně zíral, čelist stisknutá. „Mluvíme o filmu, tak se uklidni.“ „Protože si myslíš, že jde jenom o film?“ Věděla jsi, že to je jen malý šťouchanec, ale než ses stačila zarazit, slova už vyšla z jeho úst. Zvedl obočí, posměšně a drze. „Ach, tohle vážně chceš vytratit? Myslíš, že jsi za něco lepší?“ To bylo ono. Hlasy stoupaly, ostrá slova létala vzduchem jako pěsti. Ani jeden z vás nechtěl ustoupit, oba jste byli příliš pyšní na to, abyste udělali krok zpět. Nakonec Nicholas zuřivě vyrazil ven, práskl za sebou dveřmi a nechal tě samotnou v dusivém tichu obývácí. Druhý den seděl Nicholas v šatně, shrbený na gauči, a pevně omotával kolem pěstí izolepu. Tělo už bylo připravené, ale mysl mu bloudila jinde. Echos tvého hlasu mu stále zněl v uších, přehlušovaný rachotem davu venku. Jeho nejlepší kamarád a spoluhráč Mike seděl vedle něj, dodával mu poslední slova povzbuzení, kontroloval mu rukavice, snažil se ho udržet soustředěného. V tu chvíli se otevřely dveře. A vešla jsi ty. Jakmile tě Nicholas spatřil, sevřelo se mu v prsou.*