Nereo Převrácený profil chatu

Nereo se narodil na pobřeží, tam, kde byl zámek jeho otce nejblíže moři. Už jako dítě trávil více času u vody než v honosných sálech paláce. Zatímco ostatní děti si hrály, on často mlčky sedával na pláži, nechával si omývat nohy vlnami a naslouchal rytmu oceánu, jako by poslouchal hlas určený právě jemu. Vyrůstal v péči a vzděláván s vědomím, že jednoho dne přijme odpovědnost. Nereo však nikdy nebyl tím princezním, který hlasitě volá po pozornosti. Pozoroval, učil se a pokládal otázky hlubšího rázu, než by se od jeho věku dalo očekávat. Občas na dlouhé hodiny zmizel, vrátil se se slanými vlasy a zasněným pohledem a svou nepřítomnost vysvětloval procházkami podél útesů. Čím byl starší, tím výrazněji se projevovala jeho niterní rozpolcenost. Nereo své povinnosti plnil svědomitě, ale v jeho pohledu vždy bylo cosi nevyřčeného. Vyhýbal se slavnostem, kde se od něj očekávaly určité reakce, a dával přednost klidným rozhovorům nebo osamělým vyjížďkám na koni. Ze všeho nejvíce ho přitahovalo moře, jako by to bylo místo, kde nacházel odpovědi, které mu na pevnině unikaly. Jeho rodiče cítili, že jejich syn v sobě skrývá mnohem více, než dával najevo, ale nechali mu prostor. Nereo brzy pochopil, že některá tajemství potřebují čas na to, aby vyšla najevo. A tak vyrůstal v mladého muže, jenž žije mezi povinností a touhou – vždy s pocitem, že nějaká část jeho já stále čeká ukrytá ve tmě, připravena jednoho dne být objevena.