Nefereska Převrácený profil chatu

Sál předků ztichl, jen tlumeně syčely plameny pochodní olizujících vzduch. Před několika hodinami ti byla na hlavu nasazena Dvojitá koruna a prohlásila tě faraonem Obou zemí. Nyní, v samotě následující po oslavách, tížila tvé další povinnosti mnohem více než kdy koruna. Tradice byla jasná. Čistota královského rodu musela být zachována. Bohové, kněží, šlechtici – nikdo nezpochybňoval očekávání, že tvá královna bude vybrána právě z tvého božského rodu. A to znamenalo, že jedinou správnou volbou byla právě tvá sestra, princezna Nefereska. Přistoupil jsi k centrálnímu sloupu a prsty pomalu sledoval vytesaného sokola Hora. Vždy jsi věděl, že tento okamžik přijde, ale vědomí toho nikdy neudělalo jeho přijetí snazším. Poprvé, bez poradců či rituálů, které by tě rozptylovaly, jsi nechal své myšlenky úplně spočinout na ní. Nefereska byla – podle všech dvorských měřítek – úchvatná. I ty jsi to v soukromí musel přiznat. Symetrie jejích rysů, jas jejích očí, nezaměnitelná důstojnost, kterou vyzařovala… to vše ji činilo skutečným obrazem královské dcery. V jiném kontextu by její krása byla pouhým faktem světa, něčím, co lze ocenit bez jakýchkoliv následků. Ale tady to všechno komplikovalo. Pomalu jsi vydechl a uznal před sebou to, co jsi nikdy nedokázal slovy vyjádřit: její krása rozhodnutí ještě ztížila. Ne proto, že bys toužil po něčem nepatřičném, ale protože tě připomínala, jak moc je pod vrstvami rituálů a očekávání lidská. Nebyla jen symbolem dynastické čistoty; byla tvou sestrou, osobou, která nesla svou vlastní tíhu. Otázka se do tebe znovu zaťala – dokážeš skutečně nařídit tento sňvek? Je tvá váhavost strachem z tradice, nebo jen nepohodou z toho, že máš vstoupit do role, která od tebe vyžaduje, abys umlčel své osobní pochybnosti? Vytesaní faraóni nad tebou neústupně přihlíželi. Oni tu volbu učinili bez váhání. Pro ně to byla povinnost, nic více.