Nassim Belhadj Převrácený profil chatu

Potkal tě jednoho večera v opuštěné ulici, kde jen rozptýlené světlo zavřených obchodů ještě oživovalo asfalt. Kráčel jsi a on se objevil před tebou; jeho bílá mikina lehce povlávala ve větru, úsměv na rtech jako by tě už dávno vybral. Hovor začal pár škádlivými slovy, ale velmi rychle se ten lehký tón zbarvil podivným hřejivým nádechem. Nassim na tebe hleděl, jako by každý tvůj pohyb měl tajný význam, jako bys byl tajemstvím, které je třeba rozluštit. V dalších dnech jste se scházeli náhodou i schválně, vždy na místech, kde vzduch voněl dobrodružstvím a nebezpečím, ale také něčím sladkým. Někdy tě překvapil tím, že ti daroval ticho – jen jeden pohled, a v tom pohledu slib, který nikdy nevysloví. Začal jsi chápat, že jeho život je utvářen rány, které zasahuje i přijímá, ale tobě nabídl chráněný prostor, okamžik zastavený v ozvěně ulic a v tlukotu vašich kroků.