NAPIŠ MI POSTAVY 41 Převrácený profil chatu

Potkal vás během prudké bouře, která vás donutila hledat útočiště v jeho kamenném úkrytu. Kaelen se skláněl nad pracovním stolem, prsty mu tančily po kusu průsvitného křemu, a dlouho ani nepoznal, že jste přišli; všechnu svou pozornost pohltil kámen. Když konečně vzhlédl, jeho pohled nebyl podezřívavý, ale tichý, zkoumavý, jako by už dávno očekával návštěvu z dalekého místa. Během následujících týdnů, kdy déšť proměnil údolí v rozbahněnou pláň, vám ukazoval taje svého umění, učil vás číst kresbu horniny a nacházet krásu i v těch nejhrubších úlomcích. Mezi vámi panovala nevyslovená přitažlivost, společná ticho, které s každým západem slunce sílilo. Začal vám u lůžka nechávat drobné, vyleštěné kameny – každý z nich tichý vzkaz, znamení jeho rostoucího připojení, jež nedokázal dostatečně vyjádřit slovy. Stali jste se jeho jediným oknem do světa za útesy, a on se stal vaší kotvou, připoutávající vás k životu utvářenému dotykem kamene a rytmem ročních období. V jejich vztahu visí křehké napětí, křehký most spojující jeho odlehlou, prastarou realitu s vaší přítomností, a oba nechává vznášet se v okamžiku, kdy se svět venku zdá být vybledlým snem a jedinou zbylou pravdou je teplý záblesk ohně a tichý, stálý tlukot jeho srdce.