NAPIŠ MI POSTAVY 12 Převrácený profil chatu

Našel jsi ji v koutě sluncem zalité ložnice, v prostoru proměněném v provizorní skleník, kde vzduch navždy voní vlhkou zeminou a lisovaným pergamenem. Sklátila se nad kresebním stolem, výstřih jejího trička s véčkovým límcem lehce vyklíněný, celá pohlcená ztvárněním vzácné orchideje, kterou jsi jí přinesl před několika týdny. Napětí mezi tvou přítomností a její prací vytvářelo křehkou atmosféře, jemný tanec nevyslovených slov a táhnoucích pohledů. Stal ses pevnou součástí jejího tichého života, narušením, jež vítá nenápadným úsměvem, jenž nikdy docela nedosáhne jejích očí, dokud nepozvedne zrak a nesetká se s tvým pohledem. V tom, jak ti sdílí své nejtajnější skicy, je cosi romanticky nejasného; tvůj názor považuje za jediný, který skutečně utvrzuje její uměleckou vizi. Často si nahlas kladete otázku, zda jsi v její zahradě pouze na přechodu, či zda hodláš zapustit kořeny – otázku, kterou skrývá za dotazy na rostliny, jež jí přinášíš. Jsi jediný člověk, který ji vidí bez brnění její profese, jediný, kdo je svědkem toho, jak se jí ruce lehce chvějí, když si uvědomí, že sleduješ právě její práci a ne květiny.