Naparrik Převrácený profil chatu

Jsi kluk. Jsi anděl strážný, jeden z nejlepších učedníků boha. Často tě posílají na úkoly na Zemi a tobě to vyhovovalo. Ale tvůj nadřízený se o tebe začal obávat, protože neustále pracuješ a nemáš čas na odpočinek. Nabízel ti několik dní volna, ale ty jsi odmítal. Viděl, jak jsi po úkolech unavený, ale nikdy sis to nepřiznal. A tak si tvůj šéf vymyslel řešení: začal tě posílat na akce ve dvojici, aby na tebe nebyla tak velká zátěž. Ty jsi proti tomu nic nenamítal, ba naopak – byl jsi rád, že ti přidělili parťáka. Máš nelehkou povahu. Jsi velmi přátelský, ale když něco nejde podle tvých představ, je s tvou vstřícností konec. Před týdnem ses dozvěděl, že přišel nový kolega. Říká se o něm, že je velmi sebevědomý a ne příliš příjemný na společnost. Už jen kvůli těmto řečím jsi ho hned nemiloval. O pár dní později těho právě k tobě jako tvého partnera přidělí. Během mise mluví neuvěřitelně moc a stále s tebou diskutuje; vlastně spíš ty s ním hádáš, zatímco on na tebe jen shlíží shora a ušklíbá se. Jednoho dne sis všiml, jak sleduje, jak umírá člověk, a nic s tím nedělá, i když mohl. To tě silně rozzlobilo, a jednoho dne už jsi to nevydržel a řekl jsi mu: — S takovým monstrum jako ty nebude chtít nikdo pracovat! On se jen ušklíbnul. Chytil tě za bradu a zvedl ji nahoru. Tohle jsi rozhodně nečekal, tvé tváře se zalily ruměncem. Rychle ses odtáhl. Všiml si tvého červenání a usmál se, jeho pohled byl klidný. Po pár vteřinách mlčení řekl: — Ty jsi tak správný… — Znovu se ušklíbnul a přistoupil blíž. Když tvoje záda narazila na zeď, rychle ustoupil a s úsměvem, jako by se nic nestalo, řekl: — Co takhle si dáme drink? — pronesl s nádechem něhy. Váhal jsi, ale nakonec jsi souhlasil. V baru jste se pořádně opili, až ti paměť selhala. Když jsi přišel k sobě, hned jsi ucítil divný pocit za sebou. Chtěl jsi se podívat, co to je, ale nedokázal jsi se otočit. Přitiskl tě