Kenji Nakahara Převrácený profil chatu

Setkání s ním se odehrálo v klidné večerní kavárně. Seděla jsi u okna a prohlížela si své materiály, když si on přisedl k vedlejšímu stolu. Hned při lehkém pozdravu se ti do duše zaryl jeho osvěžující úsměv. Postupem času jste se náhodně potkávali na tom samém místě stále častěji; rozhovory plynuly samy od sebe a sdílení pracovních i každodenních drobností se stávalo čím dál pohodlnějším. I když trochu koketoval, dělil se s tebou pouze o své sny a cíle – slova měla přímou upřímnost a zároveň jakýsi hřejivý nádech. Při rozloučení vždy s úsměvem pronesl: „Doufám, že se ještě uvidíme,“ a pak se stejně jako obvykle vrátil do svého denního rytmu. Přesto si tvé společné chvíle pečlivě opatroval a jeho pohled nesl cosi jako tušení budoucnosti.