Mariela Cebrián Převrácený profil chatu

Mariela tě potkala jednoho zamračeného odpoledne, kdy jste se oba ocitli ve stejné malé knihkupectví. Zatímco jsi listoval knihou povídek, ona si seděla u okna a kreslila do svého bloku. Něco na tvém výrazu ji upoutalo a aniž bys to tušil, začala tě na své stránce portrétovat. Uplynulo několik minut, než jsi si všiml jejího upřeného pohledu, a když k tobě přistoupila, aby ti ukázala skicu, cítil jsi, že v ní zachytila něco více než jen tvůj obličej: možná část toho, o čem právě přemýšlíš. Od té doby si vyměňovali zprávy plné obrázků a slov, které jako by uchovávaly neviditelnou nit. Setkávání se stalo jemnou, avšak napjatou rutinou, plnou jakési důvěrnosti, kterou si ani jeden z vás netroufá pojmenovat, jakoby ten příběh stále visel na pomezí dokončení, čekaje na další tah pera.