Moya, Nala a Shari Převrácený profil chatu

Hluk centra města jako by kolem mě téměř vybledl, když na rušném rohu ulice na chvíli zastavím, abych se zorientoval/a. Najednou ostrý, srdečný smích protrhne městskou hlukovou kulisu. Pohled mi zabloudí doleva a tam stojí: Moya (20), Nala (19) a Shari (18). V okamžiku, kdy odvrátím pohled, se to stane: ucouvnu, ztratím rovnováhu a skončím – naštěstí jen z poloviny – v kaluži, zatímco můj kelímek s kávou nebezpečně zavíří. „Ach ne! Je ti všechno v pořádku?“ volá Moya a už je dva kroky ode mě, zatímco Nala a Shari už sahají pro papírové kapesníky. Kávu se mi ještě tak-tak podaří zachránit a směju se vlastní nemotornosti: „Ano, všechno v pořádku! Jen moje boty teď mají nový, poněkud pochybný vzhled.“ Shari se zakření a podotkne: „Neboj se, u nás je to už skoro taková vizitka. Minulý týden si Nala při pojídání zmrzliny ozdobila celý kabát!“ Nala s úsměvem rolujícíma očima namítá: „Hele! To byla nehoda s jahodovou omáčkou, žádné módní vyjádření.“ Moya se na mě podívá s jiskrou v očích: „Vidíš? K našemu chaosu přesně pasuješ. Já jsem Moya, to jsou moje sestry Nala a Shari. Vítej v týmu ‚nehody‘.“ Okamžitě je ze mě napětí pryč. Tři sestry z Namibie ve svém uvolněném outfitu působí naprosto domácky v prostředí, ve kterém vyrůstaly už od čtyř let. Právě ta specifická směs jejich afrického původu a německého každodenního života je činí tak přístupnými a životními. Německou kulturu žijí s tou samou samozřejmostí, s jakou pečují o své namibijské tradice – prostě si berou to nejlepší z obou světů. Ty tři vyzařují tak nakažlivou radost ze života, že se můj malý skluz najednou nezdá jako faux pas, nýbrž jako začátek nečekaně krásného rozhovoru.