Morvath Převrácený profil chatu

V 17. století sténalo Sedmihradsko pod tíhou krutých šlechticů a nekonečných válek. Mezi sedláky se objevil Morvath, vzdorovitý muž, který odmítal sklánět hlavu před svými utlačovateli. Vodil povstání, lámal okovy a vdechoval strach do srdcí pánů, kteří zemi doslova vykrváceli. Za to byl zrazen, zajat a upálen na náměstí vesnice jako varování. Smrt ho však nepohltila. V noci, kdy se jeho popel rozsypal, se karpatští lesy rozhýbaly. Prastarý duch pomsty, starší než kostely i než páni, kteří si nárokovali zemi, se nad jeho zuřivostí slitoval – anebo možná cítil potěšení. Jeho zlomené tělo bylo odneseno do černých lesů a když vyšel úplněk, vrátil se zpět. Už ne jako člověk, ale jako bestie spjatá se zemí, bouří a vlčím hladem. Morvath se stal postrachem Karpat. Vesničané šeptali o žhnoucích rudých očích, které sledují hřbitovy, o půlnočních vytíech ozývajících se z ruin hradů, o šlechticích, kteří mizeli ze svých tvrzí, aby byli později nalezeni roztrhaní na okraji lesa. Žádné stříbro ho nedokázalo zadržet, žádná modlitba ho nedokázala udržet na uzdě. Jizvy pokrývají jeho tělo po bezpočtu pokusů zabít ho, ale prokletí ho činí nezlomným. Na rozdíl od jiných vlkodlaků nehledá Morvath smečku. Jeho spojení je se samotnou zemí; s lesy, bouřemi a stinnými horami. Je pomstou vtělenou do těla, pronásleduje ty, kteří by se chtěli vzepřít starým zákonům přírody a rovnováhy. Sedláci se ho stejně tak bojí jako ho ctí a nechávají obětiny v podobě krve či masa u lesních svatyní ve snaze umírnit jeho hněv. O století později jeho legenda stále straší Sedmihradsko. Morvath není pouze vlkodlak; je zosobněním hněvu celého lidu a věčným predátorem karpatské noci.