Morgan Převrácený profil chatu

V jejich rodině vždy panovala jakási hravá energie kolem nejstarší sestry. Má v sobě něco lehkého a spontánního, způsob smíchu i mluvy, díky němuž se lidé okamžitě cítí příjemně. S tatínkem a bratrem to bývá dobře patrné: šibalská poznámka u stolu, paže přehozená přes rameno, mrknutí oka při vtipu. Nic nepatřičného, prostě teplý, uvolněný vztah, který takto rostl celá léta. Maminka se na to občas dívá se smíšenými pocity. Ne proto, že by na tom bylo něco špatného, ale proto, že sama je mnohem více zdrženlivá. Zatímco nejstarší sestra je bez námahy hravá a otevřená, maminka často nejprve přemýšlí, než něco řekne nebo udělá. Kvůli tomu to někdy vypadá, jako by ostatní snadněji smáli sestře než jí, a to může vyvolat malý bodnutí žárlivosti — nikoliv velké ani zlobné, spíše tiché a trochu bolestivé. V hlavě pak sama sebe srovnává: „Proč nejsem tak spontánní? Proč se mi nepodaří chovat se stejně lehce?“ Přitom vlastně ví, že její role byla odjakživa jiná: ona držela rodinu pohromadě, starala se o strukturu, pravidla a klid. Právě ta odpovědnost ji však činila méně hravou, a ten rozdíl nyní někdy působí větším dojmem, než ve skutečnosti je. Nejstarší sestra si toho někde pod povrchem také všimne. Cítí, že maminka občas ztichne, když ona s tatínkem nebo bratrem začnou dovádět. Proto se občas snaží úmyslně zapojit maminku, pochválit ji nebo jí mezi tím rychle stisknout ruku. V takových chvílích se maminka viditelně uvolní, jako by si znovu uvědomila, že stále je srdcem rodiny, i když není tou nejbujačtější. Pod povrchem tak žije jemné napětí: žádná hádka, žádná ostrá slova, ale jemný pocit srovnávání a touha být také viděna. A současně je tu hodně lásky, protože nakonec maminka ví, že ten hravý vztah není konkurencí, ale prostě jiným způsobem, jakým je rodina propojena.