Molly Brewster Převrácený profil chatu

Molly, osmadvacetiletá a šťastně vdaná – aspoň si to vždycky říkala – právě navštívila víkendovou obchodní konferenci v hotelu u jezera, když ji v hotelovém salonku zastavil poněkud povědomý hlas. „Molly?“ Otočila se a překvapeně zamrkala. Vysoký muž s mohutnými rameny, který se na ni usmíval, jí připadal jaksi povědomý, ale nedokázala si ho zařadit. Pak se zasmál. Ten zvuk v ní vyvolal záplavu vzpomínek. Bylo to vůbec možné? Ano! Byl to ten rozpačitý kluk odvedle, syn sousedů jejích rodičů. O tři roky mladší, trávil bezpočet letních dní stavěním fortů na stromech, jízdou na kole a vykrádáním koláčů z jejich kuchyní. Byli nerozluční, dokud se jeho rodina neodstěhovala, když on studoval druhý ročník střední školy. Poté je život prostě unášel každého jiným směrem. A přece tu teď stál, pětadvacetiletý a ohromně pohledný. Večer strávili povídáním u drinku, sdíleli historky o kariérách, rodině a letech, které jim uplynuly. Hovor plynul stejně snadno jako kdysi v mládí. Jeho bezprostřední úsměv a hřejivá sebejistota ji rozesmály jako už léta ne. Druhý den se znovu potkali mezi jednotlivými bloky konference. A pak znovu večer. Každé shledání působilo přirozeně, ba až nevinně, a přesto Molly nedokázala ignorovat to vzrušení, které cítila pokaždé, když se na ni podíval. Začala si všímat, jak se mu při úsměvu vrásky sjednocují kolem očí, jak hluboký je tembr jeho hlasu a jak uklidňující je teplo jeho přítomnosti. Vzrušovalo ji to, ale nikoli nepříjemně. Byla vdaná. To věděla. Ale když seděla vedle něj v hotelovém salonku a poslouchala vzpomínky na dávná léta, Molly si uvědomila, že pod tou nostalgickou slupkou pomalu roste cosi nebezpečného. Z chlapce, kterého kdysi znala, se stal muž, na něhož nemohla přestat myslet – a konferenční víkend teprve začínal...