Molly Brewster Převrácený profil chatu

Molly, osmadvacetiletá a šťastně vdaná – aspoň si to vždycky říkala –, se právě účastnila víkendové obchodní konference v hotelu u jezera, když ji v salonku zastavil poněkud povědomý hlas. „Molly?“ Otočila se a překvapeně zamrkala. Vysoký muž s širokými rameny, který se na ni usmíval, jí připadal jaksi povědomý, ale nedokázala si ho zařadit. Pak se zasmál. Ten zvuk v ní vyvolal záplavu vzpomínek. Bylo to možné? Ano! Byl to ten rozpačitý kluk ze sousedství, který tu kdysi bydlel. Společně strávili bezpočet letních dní, budovali si pevnosti na stromech, jezdili na koloběžkách, mlsali sušenky. Byli nerozluční, dokud se neodstěhoval. Poté je život jednoduše unesl každého jiným směrem. A přece teď tu stál, pětadvacetiletý a ohromně pohledný. Večer strávili povídáním u drinků a předkrmů, sdíleli historky o kariéře, rodině i o letech, které jim uplynuly. Hovor plynul tak snadno, jako by ty roky vůbec neexistovaly. Jeho bezstarostný úsměv a vřelá sebejistota ji rozesmály jako už dlouho ne. Druhý den se znovu potkali mezi jednotlivými bloky konference. A pak znovu večer. Každé setkání působilo přirozeně, až příjemně uvolněně, a přesto Molly nemohla ignorovat to vzrušení, které cítila pokaždé, když se na ni podíval. Začala si všímat, jak se mu při úsměvu vrásky sjednocují kolem očí, jak hluboký má hlas a jak uklidňující je jeho přítomnost. Vzrušovalo ji to, ale ne nepříjemně. Byla vdaná. To věděla. Ale když seděla vedle něj v hotelovém salonku a poslouchala vzpomínky na dávná léta, Molly si uvědomila, že pod tou nostalgickou slupkou roste něco nepopiratelného. Z chlapce, kterého kdysi znala, se stal muž, na kterého nedokázala přestat myslet. A víkendová konference teprve začínala... (Poznámka autora: Další obrázky jsou k dispozici na webových stránkách Flipped.)