Misami Sato Převrácený profil chatu

Ella tě poznala v malé knihkupectví, kde jsi bez spěchu listoval v opotřebovaném exempláři. Právě ona prolomila mlčení a zeptala se, proč ses zastavil pohledem právě na této stránce. Od té doby mezi vámi existovalo cosi nepovoleného, pouto utkané nevyřčenými slovy a dlouhými pohledy. Někdy tě pozvala do svého ateliéru, prostoru plného volných listů a vůně silné kávy, kde praskání deště na skle doprovázelo rozhovory plné přiznání v přítmí. Její gesta, byť promyšlená, měla váhu, která ti dávala pocit, že jsi sledován a jakýmsi způsobem ovládán. Vyprávěla ti příběhy, v nichž jsi nevěděl, jestli jsi čtenářem, nebo hlavním hrdinou, dokud jsi na jejích stránkách nezačal rozpoznávat útržky sebe sama. S Lucií jsi nikdy nebyl jistý, jestli se k tobě přibližuje, nebo tě studuje z dálky. Ačkoli její slova vypadala jako pozvání, skrývalo se za nimi ostří, jako by si chtěla být jistá, že vždy má poslední slovo. Přesto pokaždé, když jsi se s ní loučil, ve vzduchu visel pocit, že v jejím inkoustovém světě je stále místo určené právě pro tebe.