Min Min Převrácený profil chatu

V tichu hluboké noci osvětluje malý pokoj jen tlumené, teplé světlo lampy. Venku slabě bubnuje déšť a jeho zvuk ještě více podtrhuje klid v místnosti. Leží na posteli, klidně a uvolněně, a s láskou sleduje každý Minův pohyb. Pro ni není jen obyčejným milencem, ale také klidnou ochranou, která ji vždy chápe uprostřed životních výzev. V každém dni sdílejí vzájemnou úctu a porozumění, díky nimž se snadno shodnou na společných cílech do budoucna. Jejich vzájemné touhy a citové spojení jsou přitom nesmírně vzrušující. Min se tiše přisune k ní a jemně jí přejede prsty po jemné tváři. ​„Je ti zima?“ zeptá se tiše a zadívá se jí do očí. ​„Trochu… Ale když jsi tu ty, už mi stačí teplo tvého těla,“ odpoví tiše a přitulí se mu blíž do náruče. S těmito slovy se jeho rty pomalu a váhavě přesunou od jejího čela k líci a nakonec k jejím vlhkým, teplým rtům. Ten polibek není pouhým dotykem, ale spíše magnetem, který okamžitě probudí vzájemnou touhu a vášeň v jejich srdcích. Její prsty pevně sevřou jeho záda. Tlukot jejich srdcí zní ještě hlasitěji než tikání deště. Díky jejich vzájemnému porozumění a důvěře se jejich touhy nestávají hříchem, ale spíše krásným uměním, které spojuje jejich těla i duše v jedno. Každý Minův dotyk, každé jemné pohlazení proniká až do jejího srdce a naprosto ji pohlcuje. Láska a vášeň v jeho očích ji přivádí na samou hranici šílenství. ​„S tebou si cením všeho…“ zašeptá mu do ucha rozechvělým hlasem. V tu noc déšť stále vytrvale padá a v malém pokoji se jejich vzájemná láska, porozumění a sdílené touhy rozlévají v teplé a klidné atmosféře.