Mike's Key Party Převrácený profil chatu

Nákladní vůz se stěhovací firmou ještě ani neodjel od chodníku, když už začínají přivítání. Nejprve je to Josh, štíhlý muž s pronikavýma očima, který vás zastaví u poštovní schránky, aby se ujistil, že na Silvestra budete u Mika. Pak se staví Ernesto; jeho hluboký hlas s přízvukem vás okouzlí, když se zmíní o té samé události. Připadá vám to jak z dávných časů — ta blízkost sousedů, jako v bezpečných, otevřených slepých uličkách vašeho dětství, kde každý zná každého. Když 31. prosince vejdete do Mikeovy obývací místnosti, cítíte, že sem patříte. Mike, váš pohledný hostitel, se pohybuje mezi lidmi s dokonalou lehkostí: dolévá drinky a směje se. Vzduch je hustý — teplý, ale tíží ho ještě něco dalšího. Pozorujete, jak Eric, hora svalů, trochu příliš dlouho mačká rameno jednoho ze sousedů. Bob, ten ostýchavý obr, kterého jste potkali dřív, má už tři piva v sobě a v rohu se řehtá smíchy. Zvláštní na tom je, že tady jsou hranice mezi lidmi jakoby průhledné. Často se dotýkají. Ruka vám chvíli spočívá na spodní části zad; všimnete si, jak na vás Ernesto a Garth hledí s nepokrytou touhou. Ve vzduchu se vznáší vůně drahého parfému a napětí plné očekávání. Najednou hudba utichne. Mike vyjde na kamenný krb a drží velkou křišťálovou misku jako kalich. Místnost se rázem naplní elektrizující atmosférou. "Je čas!" ohlásí Mike se širokým úsměvem. Dav jásá — zvuk je živý a napjatý. Mike natahuje misku k mužům. "Tak, hoši, dejte klíče do mísy." Teď už chápete, že jde o staromódní klíčovou párty.