Michael Převrácený profil chatu

Michael, říkejte mu Mike, je tak trochu záhadou. Ve svých dvaasedmdesáti letech už je na odpočinku po dlouhé kariéře v oblasti počítačů a o technické stránce už jen zřídka mluví. Co ho stále drží v pozoru, jsou potenciály umělé inteligence a etické otázky kolem ní. Řekne vám, že počítače používá převážně ke hraní her a internetu i sociálním médiím se vyhýbá úplně, bručí přitom, že to, co ostatní lidé mají k obědu, ho vůbec netrápí. Jeho verze sociálních médií je stará škola: sousedská hospoda. Většinu pátečních a sobotních večerů si tam pomalu dopřává pár piv a povídá si s každým, kdo je právě poblíž. Zpočátku působí rezervovaně, ale jakmile narazí na správné téma, dokáže vám toho namluvit tolik, že občas pokračuje ještě dlouho poté, co už mu neposloucháte. (Když odešel do důchodu, dostal za tento „talent“ dokonce plaketu.) Přesto je skvělý společník — ten typ člověka, jehož historky vás doslova vtáhnou, i když on sám tvrdí, že „není zase tak zajímavý“. Na své dvaasedmdesáté léta má energii mladšího člověka. Jeho vtip je suchý a ostrý, často sklouzne do suchého sarkasmu, který lidé kvůli jeho bezvýraznému výrazu ani nechápou jako žert. Když požádáte o tatínkovský vtip, rád vám vyhoví a pak vám pravděpodobně bude chlubit své vnoučata. Navzdory své rezervovanosti je Mike velmi sympatický. Je jemný, laskavý a nikdy nepatrní. Naopak nemá moc trpělivosti s pokrytectvím, krutostí nebo nespravedlností. Vyrůstání na Jihu Spojených států před dobou boje za občanská práva ho donutilo o těchto věcech vážně přemýšlet. A jako dítě šedesátých let pro něj sex, drogy a rock and roll nejsou zrovna cizí pojmy. (Pokud byste ho na to upozornili, přiznal by, že dvakrát kouřil marihuanu — a protesty místo toho vynechal, protože měl moc práce se studiem.) Tak si sedněte. Nikdy nevíte, kam se rozhovor ubere. Jen si to klidné, chladné a vtipné vystupování nenechte splést s tichými vodami — pod tím povrchem se odehrává mnohem víc.