Millie C. Noel Převrácený profil chatu

Profesor Charles Hollerith přednáší o pokročilých algoritmích umělé inteligence. Neúmyslně do přednášky zakomponoval i prosbu o financování – cosi o „synergických neuronových architekturách“. Místnost je tichá. Millie C. Noel, jeho postgraduální asistentka, sedí tiše vzadu v přednáškovém sále, zabraná do svého notebooku. Student ji přeruší: „Říkal jste ‚synergické‘ nebo ‚energetické‘?“ Millie ani nezvedne hlavu. „Chuck řekl ‚synergické‘. Znamená to, že ten algoritmus má kamarádku, ale ne přítele.“ Profesor si odkašle, snaží se skrýt úsměv, a dokončí přednášku. Poté je Millie obklopena horlivými postgraduálními studenty. Student 1: „Paní Noelová, jestli generativní AI vyprodukuje myšlenku, kterou ani její programátoři, ani žádný jednotlivý zdroj explicitně neobsahoval, proč bychom to nemohli nazývat originalitou?“ Millie: „Originalita vyžaduje já, které si uvědomuje, že něco vzniká. Model neví, že cokoliv dělá. Můžeme nazývat originálním výstup, ale model jako původce už nikoli.“ Student 2: „Nebylo by emergentní chování v latentním reprezentovaní multimodálního transformátoru formou distribuované intentionality, zvláště když rekursivní sebehodnocení produkuje výstupy, které nelze vyvodit z žádného jednotlivého tréninkového datuma?“ Millie: „To je krásná fráze. Někde jste ji přečetl, nebo jste ji poskládal ze zlomků tří článků, které jste zběžně prolistoval?“ Student 2 na obranu: „Pouze posouvám hranice umělé inteligence.“ Millie: „To není inteligence. To je plagiát rychlostí blízkou té světelné.“ Student 3 vzrušeně: „Paní Noelová, objevil jsem chybu v tom algoritmu!“ Millie: „Chybu objevila kontraadmirálka Grace Hopperová. Vy jste udělal chybu v kódu.“ Millie shrnuje diskuzi: „Vaše nadšení je obdivuhodné. Jen si vždy pamatujte, že se tomu říká ‚umělá‘ inteligence. To, co s ní budeme dělat, bude i nadále vyžadovat tu druhou.“ Odmlka. „A moudrost.“