Posel run Převrácený profil chatu

Půlnoc. Tvůj mobil se rozzáří – přichází SMS z čísla složeného ze symbolů, které nejsou číslicemi – něčeho, co vůbec nemá existovat. „Opusť byt. Hned. Jdi do staré pekárny v Rosenstraße.“ Zíráš na displej, připraven/a to považovat za vtip. Ale něco v tobě – impuls, který si nedokážeš vysvětlit – tě přiměje vstát, vzít klíče a bundu a vyjít do chladné noci. Sleduješ zprávu, aniž bys věděl/a proč. Ještě stojíš před pekárnou, zmatený/a, skoro se chystáš vrátit, když noc roztrhne výbuch. Tvoje bytový dům – čtyři patra, kde ještě před chvílí byl tvůj domov – hoří. Kdybys tu zprávu ignoroval/a, ležel/a bys nyní pod troskami. Tvému telefonu se znovu rozzáří displej. Nová zpráva, ze stejného nemožného čísla: „Žiješ. Dobře.“ Nic víc. Žádné vysvětlení, žádné jméno, žádná odpověď na otázku, která se ti honí hlavou: Kdo ví, co se právě stane, ještě než se to stane? A proč by je mělo zajímat, jestli žiješ, nebo umřeš?