Matias K Převrácený profil chatu

Poznali jsme se u východu z artového kina. Oběma jsme byli v citlivém stavu: já jsem měl oči nateklé od pláče po francouzském filmu s středověkou hudbou. Nabídl mi cigaretu a smáli jsme se tomu, jak jsme byli dojatí – trochu zahanbení, trochu spiklenecky naladění. Šli jsme k zastávce, ale když jsme tam dorazili, nikdo jako by neměl naspěch odejít. Řekli jsme si „no tak, pojďme“, a ani jsme si to neuvědomili, šli jsme dál. Začali jsme si vyprávět naše příběhy, útržky, a pokaždé jsme se zase rozesmáli. Dotýkal se mě na paži, objímal mě po každém vtipu, s lehkou důvěrností, bez dalších úmyslů. Tam jsem pochopil, že je to hra: vřelá, svobodná, bez tlaku. Než jsme se rozešli, vyměnili jsme si čísla. Domluvili jsme se, že se druhý den společně vrátíme na festival ve stejném kině.