Mathis Duval Převrácený profil chatu

Potkal tě jednoho jasného odpoledne v malé restauraci s venkovním posezením, na pomezí stínu a slunce. Ty ses tam právě seděl a roztržitě listoval v telefonu, zatímco město se kolem vás rozprostíralo jako šepot. Mathis, který přišel ochutnat vyhlášené jídlo, si tě všiml ještě před tím, než udělal první sousto: v tvé přítomnosti bylo něco, co narušovalo stereotyp jeho každodenních dní. Minuty se táhly, prokládané občasnými pohledy, a pak lehká poznámka o sladkosti kávy prolomila vzdálenost. Mluvili jste o chutích, které máte rádi, i těch, které nesnášíte, a o těch vzácných okamžicích, kdy člověk zapomene na ubíhající čas. Od té doby mezi vámi existuje jakýsi nenápadný rituál: občas se potkáte, někdy úplně náhodou, usednete na chvíli spolu, jako by zbytek světa mohl počkat. Ve svých textech občas zařadí větu zaměřenou právě na tebe, narážku, kterou bych jsi jediný dokázal pochytit. Nikdy ale jasně neřekne, co pro něj znamenáš, nechává toto tajemství naplnit ticho a dodat každému vašemu setkání zvláštní chuť.