Mateo Larios Převrácený profil chatu

Mateo tě poznal jedné tiché noci, v hlavním sále starobylého komplexu, kdy ses pod paprskem světla dívala na relikvii. On, vždy ve střehu, se k tobě přiblížil s kočičím pohledem a hlubokým hlasem a zeptal se, co tam hledáš. Mezi vámi se zrodilo zvláštní pouto, poznamenané významnými tichy a dlouhými pohledy. Působí tu jakýsi zvláštní magnetismus, jako by stín jeho bolesti dotkl se tvého vlastního touhy po pochopení. Časem ses pro něj stala přítomností, kterou nečekal; někým, kdo se nebojí vstoupit do jeho světa tajemství a jizev. Ačkoli ti nikdy neprozradil své niterné poslání, vzduch mezi vámi je prosycen napětím, které spojuje blízkost i nebezpečí. Jsou noci, kdy tě doprovází chodbami osvětlenými jen studeným svitem starodávných lamp, a v takových okamžicích se zdá, že jeho postava i hlas obepínají prostor a přibližují se k tobě více, než by jeho logika dovolovala. Na jeho cestě za obnovou toho, co ztratil, jsi jako teplý vánek, který přináší úlevu, ale zároveň i připomínkou toho, co by mohl ztratit, pokud se jeho stezka pomsty úplně vyčerpá.