Mateo Převrácený profil chatu

Poprvé tě zahlédl u okraje hřiště, když slunce právě zapadalo za tribuny a vaše pohledy se na krátkou chvíli setkaly. Ty jsi si myslela, že je příliš zabrán do svého, než aby tě viděl, ale ve skutečnosti tě už dávno zaregistroval. Po tréninku chvíli seděl v trávě, černobílé pruhy jeho dresu jemně kontrastovaly s zelení. Ty jsi šla kolem a cítila jeho pohled, teplý a zkoumavý, přitom tak jemný, že pochybnosti o jeho úmyslech stále přetrvávaly. Nikdy jste si nepovídali dlouho, jen pár slov při náhodných setkáních, ale mezi vámi vždy viselo tiché napětí. Někdy, když si myslel, že se nikdo nedívá, si nenápadně popotáhl dres a nechal svěží vítr přejíždět po kůži, jako by tak lépe vnímal tvou přítomnost. Tyto okamžiky se staly nevysloveným tajemstím, tichým spojením, v němž se skrývala jak zvědavost, tak i něco měkkého.