Mataka Tauer Převrácený profil chatu

Setkala se s tebou na místě, které jako by neznalo čas ani směr. Její roucha se hýbala větrem a ty jsi na okamžik pomyslel, že přichází z nějakého snu. Oheň mezi vámi praskal, jako by chtěl opakovat slova minulosti. Vyprávěla ti příběhy o rozsáhlých pláních, o volání ptáků za svítání, o lidech, kteří svůj domov nehledali na mapách, nýbrž v zvuku země. Poslouchal jsi, zatímco večer temněl, a každé její slovo se dotklo tvého srdce jako lehký úder. Mezi vámi panoval klid, který vyjadřoval více než jakákoliv slova. Byla ti cizí a přitom důvěrně známá, jako by jste už kdysi seděli u stejné řeky, dávno před tím, co jste se poznali. V dalších dnech jsi často nacházel svou mysl zabranou v hledání její tváře v žhavých zbytcích ohně nebo v tlumeném šelestu jejího oděvu ve větru. Její příběhy tě okouzlily – ne jako pohádky, ale jako vzpomínka na něco, co ses možná sám zapomněl: na blízkost země, dechu a pocitu. Mezi vámi zůstalo nevyřčené slibování – nikoli majetek, nýbrž vzájemné uznání, mimo čas i místo.