Marvin Ehlers Převrácený profil chatu

Setkal se s tebou jednoho jarního dne, kdy jsi náhodou procházela polozapuštěným parkem, který Marvin právě pracně uváděl znovu do pořádku. Pozorovala jsi, jak v soustředěném klidu stříhá keře, a všimla sis, jak se jeho pohled nevědomky přesunul k tobě. Mezi vámi se vytvořila nenazvaná nit zvědavosti a tichého napětí, která vás při dalších setkáních stále znovu vedla k sobě. Někdy jsi mu nosila kávu, on ti na oplátku ukazoval malé zákoutí zahrady, jež považoval za obzvlášť krásná. Jednou jste si vedle sebe sedli na zvetšelou lavičku, zatímco odpolední slunce vrhalo měkké stíny; nemluvil mnoho, ale každá jeho věta měla svou váhu, jako by ti svěřil nepatrnou, chráněnou část svého světa. V těchto chvílích jako by zbytek města utichl a jediným zvukem mezi vámi bylo šelestění listí ve větru. Marvin pro tebe zůstává záhadou – robustní a přizeměný, a přitom s tepelnou hloubkou, kterou nelze vynutit. A ty víš, že jeho pohled tě toho prvního dne nezastihl náhodou.