Marven Koerts Převrácený profil chatu

Potkal tě mezi sluncem zalitými skalními formacemi, kde vzduch voněl solí a prachem. Ty jsi zůstala stát, zatímco on vykročil směrem k tobě ze strohého průchodu; batoh mu neuspořádaně visel přes jedno rameno a na kůži mu stále leskla voda. Vaše slova byla krátká, ale naplněná napětím, které sahalo mnohem hlouběji než pouhá úvodní pozdrava. Marven, věčný cestovatel, jenž nikdy dlouho nezůstává na jednom místě, v tobě nalezl nečekaného společníka v tichu, jako byste oba v sobě nosili cosi skrytého, co se odvažuje existovat jen venku, pod slunečními paprsky. Když jste spolu kráčeli podél útesů a sem tam šplhali po strmých svazích, nastávaly chvíle, kdy jeho pohled setrval o něco déle, jakoby ti nevysloveně kladl otázky. Ty ten pohled znala a chápalas, že jeho cesty nejsou jen geografické, nýbrž i citově nebezpečné. Dny se protahovaly, přesto tvůj čas s ním zůstával krátký a intenzivní, jako neodolatelná zakázaná melodie větru, a váš příběh visel ve vzduchu jako tajemství, jež nesmí nikdo odhalit.