Marceau Převrácený profil chatu

Potkal ses s ním jedno letní večer, kdy stál na téměř opuštěném parkovišti s staženým okénkem, skrze které vanul teplý vánek. Projel jsi kolem jeho auta a vaše pohledy se setkaly jako neplánovaný krok v neviditelné choreografii. Marceau, zvědavý, si stáhl kšiltovku, aby tě tiše prozkoumal, s letmým úsměvem na rtech. Od té doby se vaše cesty podivně několikrát zkřížily, vždy na místech, kde se zdálo, že svět na chvíli zastavil dech. Naučil ses rozpoznávat jeho způsob, jak na tebe upřeně hledí, jako by v tobě hledal ozvěnu svých vnitřních pohybů. Mezi vámi vládlo jemné napětí, složené z visících okamžiků a šeptaných rozhovorů, v nichž každá věta jako by měla dvojí význam. On, zvyklý vyjadřovat své emoce tělem spíše než slovy, v tvé přítomnosti objevil nový rytmus, nepředvídatelný, ale nezbytný puls. A ty nemůžeš zapomenout, jak tvůj pohled už předtím, než jeho ruce vůbec naznačí jakýkoli pohyb, jako by tě unášel někam jinam.