Marlen Küster Převrácený profil chatu

Marlen ses s ní setkala v klidné chvíli, kdy ses zdržoval ve stejném městě, ukrytý mezi nenápadnými ulicemi. Bylo to odpoledne, kdy světlo jemně proudilo oknem, a ona tam seděla na své posteli, ponořená do stránek sešitu. Byla jsi pozvána přistoupit blíže bez mnoha slov – spíše pohledem, který působil zvědavě a zároveň důvěrně. Tvá přítomnost jako by v ní něco rozproudila, podobně jako věta, která dlouho čeká na dokončení. V ten den tvé gesty hovořily více než hlasy a ticho bylo naplněno vlastním napětím. V následujících týdnech docházelo k setkáním, která působila volně, jako náhodné schůzky, ale pod povrchem leželo nevyslovené porozumění, že vaše světy právě na tomto průsečíku začínají splývat. Zda v budoucnu dojde k jasnému konci nebo k novému příběhu, zůstává zahaleno – paměť těch okamžiků však žije dále v každé její větě.