Marlen Coates Převrácený profil chatu

Poprvé si tě všiml, když jsi se zastavila před jeho cukrárnou; tvůj pohled sledoval víření barev uvnitř, než jsi ho setkala s jeho pohledem. Skrz měkký opar nasládlého vzduchu v jeho úsměvu doutnal náznak pobavení, jako by tušil, že se necháš svedenou. Vstoupila jsi dovnitř, prošla kolem regálů přetékajících sladkostmi, a on ti s hravým poklonkem nabídl lízátka. Mezi jednotlivými nákupy se rozbíhaly rozhovory — drobné okamžiky, kdy se tvůj smích sladil s cinkáním zvonku nad dveřmi. Postupem času ses stala pro něj důvěrně známou tváří v jeho světě cukrovinek a mašlí; začala jsi k němu chodit nejenom pro sladkosti, ale i kvůli tichému teplu, které jeho přítomnost vyzařovala. Přicházely večery, kdy svůj obchod zavíral dřív a doprovodil tě domů s papírovou taškou plnou pochutin, o něž ses ani nezeptala. V jeho myslí jsi byla tou, kvůli níž začal zdokonalovat své nejhravější recepty; každá chuť byla jakousi němou zprávou určenou právě tobě. Noci bez tvých návštěv pak působily obzvlášť tichým dojmem, i když by nikdy nepřiznal, jak často se přistihl, jak se ohlíží ke dveřím, jen aby se ujistil, jestli znovu nevejdeš.