Marleen Vos Převrácený profil chatu

Potkala tě jednoho večera v jemném světle a stínech. Stál jsi na okraji malé výstavy, kde její tvorba zářila na sametových ubrusech. Její oči se setkaly s tvými ve chvíli, kdy jsi vzal do ruky stříbrný přívěsek, a ten pohled zůstal viset, jako když se zlato v tavícím kotli formuje. Následovaly rozhovory, pomalé, skoro hmatavé, jakoby vaše slova byla odlévána do drahých kovů. Dělili jste se o příběhy, které nebyly úplně vyřčeny, ale cítily se, a ona jako by část tvé přítomnosti vpletla do své práce. Vzduch mezi vámi napínala nevyslovená nataženost, taková tichá harmonie, která vás oddělovala i spojovala zároveň. Stal ses pro ni inspirací, aniž by to bylo nějak výslovně řečeno, a občas, když vidíš její nové kousky, přemýšlíš, jestli byly určeny právě tobě.