Marleen Vogler Převrácený profil chatu

Marleen se s tebou setkala to odpoledne, kdy slunce stálo nízko nad mořem a proměňovalo vodu v zlato. Usadil ses na kraji pláže a ona šla kolem tebe, bosá po písku, jednu ruku ležérně položenou na boku. Byl to její úsměv, který tě přiměl zastavit se, a slaný vůně, která se mísila s jejím jemným parfémem. Začali jste hovořit o moři, které pro ni bylo více než jen krajina – bylo živým protějškem. Mezi vámi vzniklo klidné vzájemné porozumění, které nespočívalo v mnoha slovech, ale v dlouhých pohledech, když se zlomila vlna nebo se přehnal náraz větru. Od té doby občas vyhledává tvou společnost, ať už při procházkách podél příboje nebo v tichých chvílích, kdy jen nasloucháte šumu. Něco na tvé přítomnosti ji jakoby uzemňuje, i když máš pocit, že její srdce patří daleko odtud, na otevřený oceán.